Na tomto blogu jsou vítání všichni slušní človíčkové, kteří tu jsou pro kladné
účely. :) Spameři odchod.

mimino part04

23. června 2010 v 15:34 | nickly |  Mimino
PART 04
Po týdnu pustily Sam z ošetřovny. Ta ale místo toho, aby šla domů, šla za generálem.
Ťuk,ťuk,ťuk...zabouchal někdo na dveře
"Vstupte" ozval se generál
"Pane?" ozvala se Sam, "ano majore, potřebujete něco?" zeptal se generál
"Víte pane, plukovník pro naši zem dost udělal,já...." mluvila Sam
"K věci majore" nenechal ji domluvit
"chtěla bych si vzít Jacka do své péče", "Do své dospělácké podoby se jen tak nedostane a já mu něco dlužím pane" vysvětlovala
"Čekal jsem, že to jeden ze zbylé sg-1 udělá,...tím víc jsem čekal, že to budete vy majore"
"Chci, abyste věděla, že jsem o tom již uvažoval, a nemám důvod, proč bych vám to neměl dovolit"rozhodl se Hammond

"Děkuji pane, zajdu si pro něj na ošetřovnu" vstala a otevřela dveře na chodbu SGC
"Díky majore", "Víte, kdyby to nikdo z vás neudělal, vzal bych si ho sám, dlužíme mu to . My všichni" ozval se ještě Hammond
"Ano pane" skoro zašeptala Sam

Za nedlouho došla na ošetřovnu. Janet byla už doma. Vyjednala vše potřebné se sestřičkou, vzala si věci, které tu Jack měl a jela domů.

"Táák Jacku, tady je tvůj nový domov, tady budeš nějakou chvíly bydlet, líbí se ti tady?" usmála se na Jacka Sam, když dojela domů. Podle toho, jak se malý Jack tvářil usoudila, že se mu to tady zamlouvá.

"Teď tě sem takhle hezky položím a půjdu se převléknout ano"? Řekla Sam a položila Jacka s přenosnou sedačkou z kočárku na koberec. Jakmile ale sam odešla z místnosti, Jack začal plakat.
Sam se tedy otočila a došla k němu. Sedla si na koberec před něj a krásně se na něj usmála.

"Tééda, tak ty mě máš natolik rád, že když odejdu tak začneš plakat?" pověděla Sam, ale hned té otázky litovala. Vzpoměla si na velkého Jacka. Vzpoměla si jak, se krásně usmíval, když se mu pokoušela něco vysvětlit a on to nechápal. Zatřepala hlavou aby zahnala myšlenky a podívala se dolů na Jacka, který se přesně takhle teďka smál.

"Ty si my ale nezbeda, takže ty se teďka budeš opičit po svém starším bráchovi jo?" zeptala se a dolíčky ve tváči se čímdál tím víc rozšiřovali. Bylo to až legrační. Sam začala říkat velkému Jackovi, starší brácha, protože tohle malý zlobidlo, se po něm opičilo jako po puberťákovi.

"Tak víš jak to uděláme" zeptala se Sam. Samozřejmě věděla, že nemohla čekat odpověď, ale prostě s ním mluvila jako jeho máma..

"Vemu si tě sebou do ložnice, já se budu převlíkat, ale ty my slíbíš, že staršímu bráchovi potom neřekneš, žes na mě koukal jasný?" zeptala se Sam ze srandy

"Tááák jsme domluveni mladý pane" Jack se jen usmál, a nechal se vzít od Sam do náruče. Ta ho přenesla do ložnice a položila ho doprostřed manželské postele.

"Ty jsi mi nějak ožil" překvapeně povídala Sam, když se malý Jack začal na posteli převalovat a začal se smát od ucha k uchu. Sam ho milovala. Ať byl malý či velký. Už když byl jako mimino na ošetřovně, vysedávala u něj hodiny. Daniel s Teael'cem také, to bylo jasné , ale na Sam neměli.
Často ji říkali, ať tu netráví tolik času, ať si jde odpočinout, ale ona je neposlouchala.

Když se Sam přestrojila, šla umýt Jacka, k večeři mu ohřála speciální mléko. Na dětské polévky byl ještě moc malý. Potom ho dla spát. Splan u ní - v ložnici. Chtěla ho mít u sebe co nejblíže. A i kdyby- nesmí se mu nic stát, je to přeci státní chráněnec.

Ráno, když se Sam probudila, Jack na ni už koukal těma svýma malinkatýma očičkama.
Jemně ho chytla za ručičku a pohladila ho. Poslední týden si často říkala, že je moc krásný. Vlásků měl ještě málo, ale rozumu mu přebývalo. Byl mnohem chytřejší než ostatní děti. Na svůj věk byl příliš vnímavý.

O 3 měsíce později

"Zlatíčko neplakej!" " Copak se ti nelíbí co?" přišla k němu Sam.
"šššš, neplakej" vzala Jacka z postýlky. Ráno, když se probudil a Sam u něho nebyla, plakal.
"Už jsem u tebe, neplakej" utěšovala Jacka
"Mama" žvatlal. Na svůj věk začal mluvit příliš brzy. Doktorka říkal, že mu nemá vymlouvat, že je jeho máma. Každé dítě ji potřebuje. Tak ho nechala.

"Ano zlatíčko jsem tady" řekla Sam děťátko jen něco zažvatlalo a umálo se na ni.
"Tak, půjdeme se napapat Jacku?" , "Určitě už musíš mít hlad , viď?" zeptala se Sam
Když se Sam s Jackem nasnídali, někdo zazvonil.

"Pojď Jacku, někdo zvoní, půjdeme mu otevřít ano"?
"mama" zažvatlal a začal se smát. Sam se na něho také udmála. Když viděla, kdo je za dveřmi, okamžitě ho pustila dál.

"Ahoj Sam, přišel jsem se na vás podívat, jak se tobě a malému daří" usmál se Daniel
"a tobě Jacku, sem něco přinesl" řekl a vytáhl z kapsy chrastítko.

"díky Daniely, to je milé." usmála se Sam
"jo a mám vás pozdravovat od Teal'ca. Přijel by také, ale je někde na planetě a shání spřátelené jaffy." usmál se.

"Můžu si ho pochovat?" zeptal se "Jistě Daniely" přikývla Sam
"Táák pojď ke strejdovi ty zlobidlo"
"Mama" zamumlal Jack a natahoval ručičky k Danielovi.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ikamon ikamon | E-mail | 24. června 2010 v 18:40 | Reagovat

Dobrá povídka :D už se těšim na pokráčko :o)

2 Joli Joli | E-mail | Web | 21. července 2010 v 9:12 | Reagovat

tak mama jo? hezky pěkně :-) jdu na další :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama