Na tomto blogu jsou vítání všichni slušní človíčkové, kteří tu jsou pro kladné
účely. :) Spameři odchod.

12.7-19.7

12. července 2010 v 11:34 | nickly |  téma
Ahojky, jsem tu i s novým týdením tématem... Tentokrát je to téma prapodivné.
Jelikož poslední týden, se mi každou noc zdají strašidelné sny, nenapadá mě jiné téma než toto...

Čili téma týdne jsou "Sny"

Zdálo se vám někdy něco strašidelného? Mě v poslední době jo! A opakovaně se mi zjevoval jeden sen. Je to náhoda nebo nějaké magické síly? :D

Budu vám moje noční můry vyprávět..........

Indiáni v lese
Šla jsem s babičkpu do lesa. Povídaly jsme si o všem možném. Hodně jsme se nasmály. Našli jsme spousty hub, borůvek a malin.  Nad hlavou nám létaly ptáci a krásně voněla příroda.  Když nás začaly pomalu užírat komáři, otočily jsme se, a že půjdem domů.  Po cestě přeběhla liška. Byl to opravdu zážitek. Lišky u nás k vidění jsou jednou do pěti let takže tohle byl krásný okamžik v krásným letním dnu.  Jenže....... Babička za jedním keřem našla jeden starý vodovodní kohoutek.
Prosila jsem ji ať ho nebere, ale ona že se ji hodí. Věděla jsem, že je to past. Já se rozplakala.
Jakmile babička vzala kohoutek do ruky, z lesa se na nás vyřítili indiáni s lukama v ruce. Obě nás zabili a opekli na roště.                        

Teď když to píšu, tak se strašně směju, jak se mi něco takového modlo zdát, ale tehdy v noci jsem byla ještě malá, a tohle byla moje noční múra, která za mnou chodila každou noc............


Padající koule!
Tohle je také moje noční můra, která se střídala s tou předešlou. Po téhle jsem se ale budila s mokrým polštářem promáčeným od slz.....
Stála jsem dole...Na dně obrovské místnosti. Sama. Na hoře se smála nestvůra. Pokaždé na mě házela koule. Velké dřevěné koule.  pomalu ale jistě mě to zabíjelo...Nedalo se nic dělat......Jen čekat a modlit se, že smrt si už přijde pro mě brzo a já nebudu muset trpět..........

Další sen se mi už nezdál v dětství, ale teď


Já hrdinka..............
Byla jsem doma a koukala se s tátou a mámou na televizi......  Najednou k nám do domu vtrhli vojáci. Nám s tátou dali maskáče a samopali. Řekli, že se před naším domem, má uskutečnit teroristický útok a že jestli to chceme přežít, musíme jít bojovat....
Za necelý dvě hodiny to začlo. Bojový letadla nám začli kroužit nad hlavama. Shazovali bomby a granáty z výšky.  Jejich letadlo sejmulo naše. Zhroutilo se k našim slepicím xD
Já a táta jsme měli za úkol jít vyndat naše lidi. Byla jsem varována, že mrtvá těla a tento útok, se mi vryje do paměti tak, že už se možná z toho nikdy nevzpamatuju. Já ale přesto šla. Tátu na to upozorňovali taky. Co by to byl ale za chlapa, kdyby on nešel a jeho dcera ano. Takže jsme šli oba. Letadlo mělo každou chvíly vybuchnout. Spolu s tátou a jedním zdravotním vojákem jsem vytahala polomrtvá a mrtvá ohořelá těla vojáků. Pak to bouchlo.  Šli jsme si domů pro nějaké munice. Jenže mamka byla pryč.............

Válka za 2 dny skončila. Zvítězily jsme. Já s tátou šla do nemocnice. Byli jsme zraněni. Já měla prostřelené rameno a táta ohořelou nohu. Za pár týdnů jsme se uzdravili. Někdo nám však scházel- mamka.......Byla mrtvá, alespoň to tvrdili vojáci.

O pár dní později nás kontaktovala Armáda čr, že u Kadaně spadlo ukradené vojenské dopravní letadlo. Říkali, že jsme dobrá vojenská síla, tak jestli jim nepůjdem pomoc.  Nás na světě nic nedrželo. Mamku zabili a my s tátou toužili po vojenském adrenalinu. Šli jsme do toho.  Přesně jak tvrdili, letadlo spadlo poblíž Kadaně. Policie odháněla čumilové a my vešli dovnitř. Tisíce mrtvých lidí...... A v další části další tisíce.  Nepříjemný pohled na lidi ohořelé při nárazu na zem. V pilotní kabině se někdo hnul. .


Policie už odjela. Zůstalo tam jen pár vojáků. S nimi i my. Přijel černý jeep. Všimli si ho jen 2 vojáci, hlídající okolí ze vnitřku letadla. Vystoupil z něj ozbrojený muž oblečený v černém.  V závěsu nějaká žena. Rukojmí. Má matka!! S tátou jsme se na sebe podívali.   Vojáci prozkoumávající letadlo na nás křikli, že našli kokain. Proto se sem vrátili, napadlo mě.

" Vypadněte z toho letadla, nebo ji zabiju" vykřikl ten muž.
 Nějaký ten voják se mu to pokoušel vymluvit. Já je obešla obloukem ze zadu. Nenápadně.....
Nějaký voják s větší šarží mi dovvolil...............dovolil střelit. Namířila jsem svoji P- devítku a střelila. Muže to zasáhlo do hlavy. Bylo mi to jedno. Hlavně že mamka žije!!........................




A teď vy...napište co se vám zdálo jako nejhorší sen............. posoudíme co bylo nejhorší.......
Za nejhorší sen je diplom!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jasmína Jasmína | E-mail | Web | 12. července 2010 v 11:50 | Reagovat

Víš, že se říká, že když člověk zemře ve snu, tak zemře i doopravdy?

Je to zvláštní, protože já už taky ve snu párkrát umřela.

Například jednou jsem běžela, za mnou běžela nějaká velká fretka, či co to bylo. Utíkala jsem, nedívala jsem se kolem sebe a zřítila jsem se do propasti.

Nebo, když jsem byla malá, tak se mi zdávalo, že se mě snaží zabít mumie. Taková ta omotaná bílýma obvazama.
Vždycky se ozval takový divný a zvláštní zvuk, obvykle, když jsem ležela v posteli, a to jsem věděla, že musím zmizet, nebo mě ta mumie najde.
Ten sen se mi dříve vracel velmi často.

Ovšem nejděsivější sen, který si pamatuju, byl, když mě pronásledoval lord Voldemort.
Věděla, jsem v něm, že mě nakonec zabije, protože pokud zabije mě, tak nechá naživu mou rodinu.
Fujtajks, to bylo fak hrozné

2 nickly nickly | Web | 12. července 2010 v 12:02 | Reagovat

[1]: fretka...:D to je dobrý:D

3 Jasmína Jasmína | E-mail | Web | 12. července 2010 v 19:47 | Reagovat

[2]: se nesměj, chtěla mě zakousnout :-D

4 Lenka Lenka | Web | 13. července 2010 v 2:08 | Reagovat

Názdááár! Jakpak se vede? Víš, že máš moc krásný blog, líbí se mi hlavně ten obsah a ta grafika s tím to nemá chybu. Fakt věř mi;-) A kdo říká, že ne tak ten se uhodil do hlavy o cihlu. Hele tak já už musim tak se měéééj;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama